Hitlerova tajná zbraň – Haunebau

14 prosinec 1944 rok – Píše v jednom z článků list New York Times: “Nová německá zbraň je tajemná létající koule.”

“Velitelství spojeneckých expedičních sil, 13 prosinec 1944 rok – Nová německá zbraň udělá na východní frontě děsivý dojem – dnešní zpráva. Informoval o tom pilot amerického letectva, že si při průzkumném letu všiml stříbra, kulaté objekty na německé obloze. Kuličky byly ve shluku nebo se pohybovaly samy. Byly chvíle, když se staly průsvitnými…”.

Podobná akce (a bylo jich docela dost) hlásil veterán pilot z 415 Letka nočního letectva.

V té době byl na průzkumné misi nad Hagenau. Byl 22 prosinec 1944 rok, čas 6 voda. Zatímco letěl vysoko 1000 Stop, pilot a operátor radaru zahlédli dva objekty za ocasem letadla. Záhadné předměty zářily oranžově a čas od času se přiblížily k letadlu. Pilot vstoupil do ostré hlavně, předměty přesto letěly těsně za ním. Dvě minuty se záhadná vozidla plížila za pilotem, v důsledku toho musel provádět klasické obranné manévry, když najednou zmizeli…

Vysvětlení situace, který se odehrál, byl pro armádu skutečným problémem. Ani v jednom případě piloti na tyto objekty nezaútočili, ani jimi nebyli napadeni. Byli jmenováni “Foo Fighters”. Zatím (oficiálně) tyto události nebyly nijak vysvětleny. Ale bylo to jisté, že to nebyla spojenecká technologie – a to byl pro velitele jeden z nejvážnějších problémů.

v dalším 10 lat, kdy fikce častěji vítězila nad realitou, výdobytky německé techniky se vypařily. Dnes můžeme uzavřít, že záhadné objekty na obloze, je zdokonalením pokročilé technologie antigravitačních vozidel, na kterou se po druhé světové válce záměrně zapomnělo.

Rok od roku bylo hledání pravdy stále náročnější věcí. Fašistický vliv (pak ještě) spisovatelů sci-fi byl dost silný, aby se pravda mohla snadno zastírat lží, a skutečnost byla stále těžší a těžší ověřit. Oddělování pravdy od posledního 50 let od vynálezů spisovatelů, je to věc, která si vyžádala mnoho obětí.

Jeden z lidí, který během války pracoval na návrzích létajících talířů byl kapitán Luftwaffe, letecký konstruktér Rudolph Schriever. W 1950 roku prohlásil, že pracoval nedaleko Prahy v malém kolektivu, jehož cílem bylo vyvinout nový typ létajícího talíře.

Tato informace se poprvé objevila v médiích v novinách “Zrcadlo” z 30 značka 1950 rok v článku “Kombinace podšálku a letáku”.

“… Rudolf Scrivener, kdo tvrdí, že inženýři z celého světa zkoumají létající talíře již od počátku 40. let, plánuje postavit takový stroj pro Spojené státy od 6 dělat 9 měsíce. 40-dodává letní absolvent pražské univerzity, že si udělal kopii dokumentace stroje, kterému říká létající disk. Povedlo se mu to před pádem Německa, protože později mohly být dokumenty zabaveny. Nároky, že stroj může zrychlit téměř na rychlost 2600 míle za hodinu…”

Některé z Rudolphových materiálů se dostaly do médií. Na dokumentech byly nákresy obrovských létajících talířů, stejně jako celá řada technické dokumentace, které byly bohužel neúplné. Schriever zemřel na konci 50. let.

Výzkumník Bill Rose o případu zjistil, že Schriever spolupracoval s dalšími vědci, jak Klaus Habermohl oraz Giuseppe Belluzo (Italský inženýr), a také s Dr. Walterem Miethem. Roseův výzkum ukázal, že Miethe byl ředitelem programu gravitačních vozidel ve dvou střediscích mimo Prahu. Víme trochu více o. Walterova práce, neznáme však přesné informace o. Wernhera von Brauna, který byl od 1933 roku jako jeho fotograf.

Nyní jsme si jisti, že alespoň jeden z vědců, což bylo mj. Viktor Schauberger se zabýval výrobou létajících kotoučů. Do Prahy přišel v r 1945 – jak Schriever připustil. Jeho počáteční experimenty souvisely s levitací. Narozen v 1885 rok, Schauberger se zajímal především o přírodu. Zpočátku jako vynikající učitel, později jako výzkumník na vlastní kůži poznal přirozený mechanismus výměny energie na Zemi.

Tvrdil, Že “současná technologie využívá špatné jevy. Je založen na entropii – hnutí, kterou příroda využívá k rozmělňování zhutněné hmoty. A ještě… příroda využívá k růstu úplně jiný typ jevů. Převládající technologie založená na výbuchu – spalování paliva a štěpení atomů – naplňuje svět v šíření, energii generující teplo, který je škodlivý.”

Schauberger věřil, že současnou výrobu energie lze nahradit procesem opačným, než je tento, která právě probíhá, to znamená, které příroda využívá. Byl odpůrcem vodní elektrárny: “Když tlaková voda protéká turbínami, rezultatem jest ‘martwa woda'”. Proto navrhl speciální verzi sacích turbín, který “oživují” voda.

Zdroj:HOTNEWS.pl